Co chcete vědět o pasivních domech

Je stavba pasivního domu mnohem dražší?

Jak se to vezme. Je nutno pořídit více tepelné izolace, kvalitnější okna, větrací jednotku. Na druhou stranu nebudou výdaje za rozvody topení a radiátory.

Náklady smí být vyšší maximálně o 10%, než u běžně stavěných domů.

Je nutno investovat do kvalitních materiálů, což se pak vrátí v jejich delší životnosti a komfortu užívání domu.

Kde stojí nejvíce pasivních domů?

Nejvíc jich je v Německu, Rakousku, Švýcarsku a Švédsku. U nás se výstavba pasivních domů rozrůstá každým dnem.

Jaká je teplota v pasivním domě?

V dobře navrženém domě, kde jsou teplé stěny a okna, není problém dosáhnout teploty 21°C. při této teplotě můžete spát v létě i v zimě. Pokud vám to nestačí, nastavte si prostorový termostat na víc.

Lze v pasivním domě otevírat okna?

Ano, ale v tom případě dojde k úniku tepla a ochlazení místnosti. Kvalitní vzduch v pasivním domě nikoho nenutí okna otevírat. Pokud přece jen toužíte okna občas otevřít, vyberte si ta, která to budou. Ostatní okna si kupte neotevíratelná. Ušetříte tak náklady na okna a váš dům bude i tak vyhovovat potřebám těsnosti domu. V domech i bytech se většinou otevírá asi čtvrtina oken.

Jak a kde získáte kvalitní projekt pro pasivní dům?

Kvalitní projekt pasivního domu musí být doložen podrobným výpočtem energetické bilance, tj. výpočtem tepelných ztrát, potřeby tepla na vytápění a přípravu teplé vody, včetně účinnosti větracích zařízení.

Zdroj: www.stavba-domu.cz | Pasivní dům

Jaká konstrukce je vhodná pro pasivní dům?

Stavební konstrukce dělíme na lehké a těžké.

Mezi lehké patří například dřevěná rámová konstrukce opláštěná dřevoštěpovými deskami a tepelnou izolací v tloušťce asi 300 mm. Jsou vhodné pro dřevostavby.

Těžké konstrukce jsou z masivních materiálů a jejich výhodou je dlouhá životnost a schopnost kumulovat teplo. Těžkou obvodovou konstrukci je vhodné koncipovat jako konstrukci sendvičovou.

Konstrukce pasivního domu musí být především vzduchotěsná. Veškeré napojení rozdílných konstrukcí musí být naprosto kvalitně utěsněno plastickým zaspárováním a tepelně zaizolováno. Pro kontrolu vzduchotěsnosti se používá tlaková zkouška. Zjištěné nedostatky lze ještě odstranit.

Jak je zajištěn přísun čerstvého vzduchu?

Pasivní dům má tzv. nucené větrání prostřednictvím rekuperační jednotky, která využívá odpadní teplo pro ohřev nasátého vzduchu z venku. Příchozí vzduch je ve výměníku ohřán na 50°C. Ohřátý vzduch je pak rozváděn po celém domě a sáláním ho vytápí. Systém je plně automatický, odvádí nežádoucí prach, vlhkost a tím zabraňuje vzniku plísní. Dům může být příležitostně být větrán otevřením oken, či dveří.

Jaká poloha pozemku je vhodná pro pasivní dům?

Nejvhodnější je jižní svah. Dům je třeba koncipovat tak, aby obytné místnosti mohly z jižní strany čerpat v zimě teplo ze slunečních paprsků. Jižní strana snese až 40% prosklení a severní, pokud možno ponechat bez oken, nebo jen s minimem oken. V létě je důležité prosklenou stranu vhodně zastínit, aby v domě nebylo moc tepla. Rekuperační jednotka by ho musela ochlazovat, čímž by se zvedaly energetické výdaje. Dům by neměl být celkově příliš členitý. Vhodná je spíš kompaktní forma domu bez zbytečného prostoru a zbytečné výšky místností. Úspornost domu je možno zvýšit instalací solárních panelů na střechu domu. Získanou energii lze použít pro ohřev vody v domě.